146
Theophanis
£mlr)KTLx.&. TpoxovrccL de crirdg Sepanevacci aörrpj, otfrw Asywv,
ört 6n r aa iav riva. ä 7 7 £ A o u Xsy o pev ov F aßp ff] X Sso)p w •
xai p yj (/ n o f i p uv ty)v roürou 3e«v 6X ly w p ü> xai 7t itt t o>.
Aürrj os t/ovaa povayov riva, oid xaxoTtiar'nxv l&piarov ixslas
goixoövr«, ipiXov avrf/g, ävriyysiXsv aörü> ttavra xai rö ovopa rov
«7yiXov. Kd.xs.Xvog rSüAwv TtXripoipoprjGai avrrjv slnsv avrrj, Sri
dlrj^siav siprjxsv. Kai 7 dp ovrog 6 dyy sXog ixttipk
sr a 1 7t p 0 g 7t dvr ag 71 p 0 ip ri r a g. Aörvj oe Kpurrj ös^ap.£vri
rov Xoyov roO ipsvoaßßä, Sepyiou ovipari, xaxooo^ov, sTtiarsvosv
10 aür5j, xai ixripvl-s xai äXXaig 7vvatfyv öpoipvXoig atirrjg, Ttpo<pr)rr)V
atirov sivai. Kai ouriag ix 7uvatxoDv fikäsv d A070? xai £i’g ävSpag'
1) zpojtovzcn vulg. Sensus et lectio
loci quodam mihi dubio non caret. Apud
Nostrum legitur rpojroOpat et zpOKSvopat.
Et haec quidem forma alibi non
occurrere videtur, nisi apud Nostrum,
si quidem lectio hujus sana fuerit. Ergo
pag. 539, 17: ezpOKOjaazo ccvroiig (animos
eorum convertit); ubi A. a manu
correctoris hpoxsvactro. Pag. 601, 21:
aXXa xai paXXov rponreuacopLs^a xai
cruvra^mp-e^a aurotg (tergiv ers andu
m doloque agendum est et stipulandum
cum iis). Ergo unum vocis
zponevogca exemplum invenimus, non
aliud; unde 1. cit. legerim rpoTTwerwpe^a.
Jam medium zpOTCOugca (formam
activam nondum deprehendi) modo simpliciter
ponitur (p. 429, 13: se in fugarn
conjiciens) \ modo jungitur cum
accusativo objecti vel cum infinitivo
consilii. Pag. 601, 21. rpo7ro0pat est
tergiversor, variis versutiarum artibus
utor; quod idem valet de rpOTroöpat
sequ. infinitivo, ut nostro loco. Idem
vero zpoTToOgca cum accusativo junctum
modo est in fugam conjicio (Niceph.
Cp. de rebus post Mauricium gestis
p. 44, 21. ed. Bonn.), modo animum
alicujus flecto. Ergo tenendum nostro
loco zporcovzca sensu mediali, cum
Constantinus Porph. utatur accusativo:
vjv xai rpo;roj<7apevog (qua conversa),
(päuxuov , du . . stckjzsvSy], Saraz. et
G. Hamart.: yjv rpOTrojffapevog eipaa-X£V.
2) tpoßepäv oTTzadLtx-J ayjikov
pw, TaßpLrjX dvdp.au, Saraz. G. Hamart.
3) auroO r^v ^ewplav Saraz. G.
Hamart.
4) aur^ vulg. Anast. (ipsa vero), ut
paulo post; atfrvj A. M. Cedr. Leo
Gramm. — povayov vulg. Leo Gramm.
Cedr.; poiyov uva A. Anast. (adulter
um quendam, suum amicum) H.
Mise, (quendam, monachum alterum,
ubi 1. adulterum); Const. Porphyr, pova)(ou.
Sed erat iste homo vere clericus,
sc. abbas. — d t a xaxo7riauav
M. Leo Gramm. Cedr. (d t a xaxo;rtffuav
i^dpiazov exetcre ovra, «pt'Xov auzvjg)
Anast. H. Mise, (propter infidelitatem,
ibidem exulem habitantem
amicum suum) ,* vjv di zig ipevdaßßag,
ovopau 2ep*yiog, d i a xaxo7Tt<7uav ex
nfo KiroXecog Itgopiazog xai qnXos wv
tw Mcoaped G. Pbrantza; xaxoTrtffuav
(sine dta) vulg. — Post otx. ex M.
Anast. Cedreno et Leone Gramm, add.
^tXov cnvz7;g. De isto monacho pleniora
Leo Gramm.: dta xaxon-tortav i^opiutov
exetae ovra, Tipocjcpilrj avzyjg . .
dg rjv povvjg rwv KaXAtarparou, dt’