Nominale  Formen  des  altb  ohmischen  Comparativß.

513

59 b ,  d.  i.  utesenejsi;  ona  to  uslysevsi  inhed  by  utiessenyeyssy
62 b ;  mohü  dojiti  otplaty  vdovske,  jesto  j’  wyetssy  nez  manzelskä
  Stit.  uc.  48%  d.  i.  vetsi  aus  vecsi,  urspr.  vecsi;  nesnadne
jest  rozsüditi,  kterä  (almuzna)  j’  od  koho  wzacznyeyssy  bohu
141%  d.  i.  vzdcnejSi;  u.  s.  w.
Im  Nominativ  Plur.  hat  der  nominale  Comparativ  im
Altslovenischen  die  Endungen  masc.  -se,  neutr.  -Si  und  -Sa,
fern,  se;  im  Altböhmischen  gilt  -se  für  alle  Genera,  ebenso  wie
in  den  Participien  nesüce  =  asl.  nesaste,  -a,  -q,  und  nesse  =
asl.  nesi.se,  -a,  -q.  Auch  diese  Form  wird  als  eine  zusammengesetzte ­
  aufgefasst  und  -se  geschrieben,  aber  die  oben  (Sing,
neutr.)  gegen  eine  solche  Auffassung  vorgebrachten  Gründe
haben  auch  hier  ihre  Geltung.
Z.  B.  hyne  nam  cas  zivota,  tak  cz  blyzzsse  jsme  smrti
Stit.  f.  83 b ,  d.  i.  blizse;  (vy  sc.  me  dietky)  ste  sobe  nay  blyzsse
Stit.  uc.  25 h -  z  bozie  milosti  byli  bychom  v  nö  (sleehetnosti)
bohatyeysse  Stit.  f.  149%  d.  i.  bohatejse;  tem,  jesto  jsü  dalsse
sveta  Stit.  uc.  122 b ,  d.  i.  dalse;  abyehom  byli  dokonaleysse  v
slechetnostech  Modi.  31%  d.  i.  dokonalejse;  hledaji  cest,  jesto
by  jim  hodnyeysse  byly  Stit.  f.  190%  d.  i.  hodnejse,  fern.;  (deti
a  celecT)  aby  nebyli  horsse  Stit.  uc.  59%  d.  i.  horse;  aby  byl
lid  hotowyeyse  k  däni  desätka  Alb.  90%  d.  i.  hotovejse;  jichz
bydlo  jest  ve  tme,  jen  tmu  vidie  .  .  ze  tmy  jdüc  ve  tmu  nevidie,
co  ztratie,  a  pakli  vidie,  co  ztratie,  a  pfes  to  tratie  a  tiem  jsü
jesfe  lmbenyeysse  Stit.  f.  119%  d.  i.  Itubenejse;  spravedlni  .  .
sedmkrät  nez  slunce  yasnyeysse  budü  182%  d.  i.  jasnejse;
nezehri  se  se  svymi  detmi,  budü  t  na  tebe  laskawyeysse  Stit.
uc.  108 b ,  d.  i.  laskavejse;  ti  byli  by  lepse  doma  Alb.  90 b ,  d.  i.
lepse;  jiz  bychom  meli  mudrzeysse  byti  Stit.  uü.  60%  d.  i.
müdrejse-,  aby  (vy)  pijlnyeysse  byli  Stit.  f.  132 b ,  d.  i.  pünejse - ,
lide  pijlnyeysse  sebe  maji  byti  208 b ;  (oni)  budü  sebe  pylnyeysse
ve  vsech  svych  skuteieeh  Stit.  uc.  123“;  jako  mnozi  jsü  pijlny
bohatstvie  telesneho,  aby  na  ten  den  zdali  se  z  jinych  poczestnyeysse,
  tak  my  pijlnyeysse  märne  byti  Stit.  f.  67%  d.4.  pocestnejse-,
  (andele)  cim  vyssi  jsü,  tiem  jsü  pokornyeysse  149 1 ’,  d.  i.
pokornejse;  ty  panny  .  .  k  bohu  jsü  psotnyeysse  nezli  zeny,
jesto  jiz  sve  muze  maji  Stit.  uc.  36 b ,  d.  i.  psotnejse,  fern.;
radyeyse  chcemy  zemfieti  Pass.  436,  d.  i.  radejSe;  radyeysse  se
mate  potupiti  Modi.  163 b ;  radieysse  sluzte  moenemu  Hrad.  94 b ;