510
Gebauer.
237 a ; co j’ toho lepsse Stit. uö. 31 b ; jest lepsse poslusenstvie
neä klera oböf 71 1 ’, 120 1 ’; dobry f jest kazdy stav i kazde
femeslo . ., kakzkoli lepsse j’ jedno druheho 79 a ; lepsse by dve
bylo nez jedno 118 13 ; obe lepsse t by bylo, kdyby molilo byti
122 a ; nerovne lepsse jedno druheho 142 1 '; dve dobre lepsse j’
nez jedno 157“; nepromenne bozstvie nemöz byti ani raensse
ani vetse Stit. f 25' 1 , d. i. mense; cim komu dobrö myleysse
Stit. uö. 17% d. i. milejSe; ani jest, co by mohlo slazsse byti
Stit. f. 61 b , d. i. slazSej zenske pokolenie, jesto j’ podle pfirozenie
strassywyeysse nezli muzske 227“, d. i. straüivejse; slunce
v sobe swyetleysse jest nez v tech poprslciech, jesto jdd od
heho 250' 1 , d. i. svetlejse' (panenstvie) öimtjest viece zprzneno
zlym myslenim, tiem t jest . . tyezsse zachovati Stit. uc. 44,
d. i. tezSe-, protoz to sbozie trpnyeysse byvä Stit. f. öS 1 *, d. i.
trpnejse; srdce, jenz jest twrzsse vseho Modi. 160 11 , d. i. tvrzSe•
toho delnika oko tiem näm bilde vkrutnyeysse, cimz näm pan
bude dobrotiveji Stit. f. 110 a , d. i. ukrutnejse; oko jest vsslechtyleysse
. . nei, noha 62 a , d. i. uslechtilejse; vzytecznyeysse jest
to dobre, coz zpovednik obrdtx za hfiechy, nez . . Stit. uc. 137%
d. i. uzitecnejSe; milost svatä a slechetnost samo o sobe wazznyeysse
j’ nez post Stit. f. 207 h , d. i. vdznejse; to . . bylo by
waznyeysse nez zpoved Stit. uö. 131 a ; nepromenne bozstvie
nemöz byti ani mense ani wyetsse Stit, f. 25 1 ’, d. i. vetSe statt
vecse aus vecse; kdyz bude to obetoväno, jesto jest nesnadno
dobyto, wzacznyeysse bude Stit. f. 228 1) , d. i. vzdcnejse; (panenstvie)
öim f jest viece zprzneno zlym myslenim, tiem jest bohu
newzacznyeysse Stit. uc. 44 1 '; u. s. w.
Seltener trifft man im Priidicat Sing, neutr. die Form
viudfejie, höre. Sie ist von der vorigen morphologisch verschieden,
indem horSe = gor[i>-i]j r Bs-je, d. h. neben dem Comparativsuffix
-ijliS auch noch das zweite Suffix -j r r, enthält
(Miklosich, Gramm. II. 322), während höre asl. gorje, göre das
dem Masculinum V: höf, asl. *gon (wofür liofi asl. gorij) zugehörige
Neutrum ist und das erweiternde Suffix -jt nicht hat;
ebenso ist mudrejse = *madr r &-iju,s-je, wogegen mnid'fejie, was
die Endung -ie (geschrieben -ie, -ye, -ije) betrifft, nicht identisch
ist mit asl. madreje (dieses würde altböhmisch müdfeje lauten),
sondern auf dieselbe Art erklärt werden muss, wie das masc.
asl. gorij, aböhm. hoK und mddfejf. Die Form müdrejie, höre